Daniela Růžková

Stalo se již tradicí, že poslední týden letních prázdnin patří Liberec českým mistrům sklářům. Světové špičky, tvořící v Libereckém kraji, vystavují po celém městě své dílo. Výstavy jsou provázeny komentovanými prohlídkami, akcemi pro děti, koncerty, workshopy, doprovodným programem, jehož vrcholem je v poslední den sklářského festivalu módní přehlídka.

Křišťálový drak provázel celý letošní ročník festivalu

Od nádraží v Liberci jsem jela tramvají do Botanické zahrady, na druhém konci města. Po Liberci jezdí v době konání festivalu Křišťálová tramvaj, tak snad příští rok, její jízdní řád jsem neznala a nechtělo se mi čekat..

V Botance probíhala výstava novoborské sklářské špičky Crystalex FLORA & GLASS

V liberecké Botanické zahradě jsem byla naposledy jako dítě, hledala jsem vchod do ní a musela jsem požádat paní, kterou jsem potkala, aby mi ukázala cestu. Říkala, že se na výstavu chystá také, příští den - v sobotu, poslední festivalový den. V pokladně byla paní ne zcela příjemná, z jejího chování bylo zřejmé, že na takové návaly není zvyklá. Botanka byla plná dětí, které u jednotlivých instalací skla mezi květinami hledaly mobily kódy, které jim měly zajistit nějakou cenu.

Ráda jsem se po letech pokochala krásou chlouby liberecké Botanky Viktorie královské. A dlouho jsem zůstala v kaktusáriu, mají tam fantastické unikáty, daří se jim tam, mnoho z nich bylo v květu.

Snoubící se krásu skla a přírody jsem opuštěla nerada, leč Liberec volal. Zeptala jsem se náhodné kolemjdoucí, jak se dostanu do ulice, kde sídlí budova bývalé slévárny Linserka. Vysvětlila mi cestu a říkala, že se zítra chystá výstavy skla navštívit...

Cestou zpět do centra města jsem procházela kolem krásné budovy muzea, ve která je nainstalována od loňského ročníku Křišťálová věž, čas mě tlačil, ale vychutnala jsem si ji už vloni

V budově Linserky vystavovala světová špička z Nového Boru Lasvit a její sklárna AJETO. Styl expozicí vpravdě punkový. Zažila jsem je již vloní a právě jejich výstava byla mou sázkou na jistotu, na kterou jsem se těšila.

Bývalá slévárna Linserka

Sklářská Osmička, kterou vaří pivovar Born v novoborské sklárně AJETO

Pokračovala jsem do paláce Liebig. Je nové zrekonstruovaný a je chloubou města. Noblesní, krásný. A v něm vystavená noblesní dokonalá krása broušeného skla Sklářského studia Ladislav Ševčík Bohemia Crystal. Blížil se čas komentované prohlídky mistra skláře, broušené sklenice na šampaňské lámaly paprsky slunce, ale i vlaky mají čas odjezdu daný.

Nakonec jsem zamířila  do centra všeho sklářského dění, na náměstí Dr. Beneše, ve stínu majestátní slavné liberecké radnice.

Vloni tu byly připraveny stánky na víkendový prodejní Křišťálový trh, večerní bouřka je všechny smetla a trh probíhal o měsíc později v městské knihovně

Nešlo odolat, také jsem ponořila na dlouhou dobu ruku do šmelce, bože bože...

Vidět brusiče skla při práci je životním zážitkem...

Ještě jsem stihla  prožít krásu výstavy NAHUTI, přehlídku díla pěti sklářských světových špiček, v novorokokovém interiéru vznešené Kavárny Pošta.

Víc se toho nedalo během jednoho festivalového dne stihnout.

Z Benešova náměstí jsem hledala cestu zpět na nádraží. Paní, které jsem se ptala na cestu říkala, že se na výstavy zítra chystá taky, mají to ale štěstí, ti Liberečané...

Tak zase za rok, skleněná kráso českých mistrů!

@DR